|
|
VÍTĚZSLAV ZEMAN
Rozvoj muzejní a vlastivědné práce na Jesenicku po 2. světové válce
je neodmyslitelně spojeno s osobností Vítězslava Zemana, někdejšího správce
jesenického muzea.
Narodil se 15. prosince 1916 v Havlíčkově Brodě, avšak podstatná část jeho
života a práce je spojena s Jesenickem, kde působil až do konce svého
života. Již od svých osmi let žil s rodiči a sourozenci v Javorníku,
kde byl jeho otec, lesní inženýr, zaměstnán ve správě komorního ředitelství
arcibiskupských majetků. Po absolvování reálného gymnázia a státní grafické
školy v Praze se dále vyučil fotografem a filmařem u pražské firmy
Ströminger. V létě roku 1938 se vrátil do Javorníku a ihned se hlásil do
služby na obranu vlasti před německým fašismem jako člen Stráže obrany státu.
V letech 2. světové války působil jako fotograf a filmař v Brně
a Ostravě. Avšak hned po osvobození se vrátil zpět na Jesenicko, do města
svého mládí – Javorníku. Zde převzal správu místního fotografického závodu
a po roce 1948 působil jako plánovací technik v řadě podniků.
S výjimkou krátkého období v letech 1950 – 1951 již Jesenicko neopustil.
Na počátku 50. let přesídlil do Jeseníku a zde se stal záhy duší čilého
vlastivědného ruchu. Stál například u zrodu propagační brožurky „Na
Jesenicku najdete nový domov“, vydané roku 1954 tehdejším ONV v Jeseníku.
Obdobně se podílel na první skutečné české poválečné publikaci o Jesenicku,
která vyšla roku 1961 pod názvem „Jesenicko – z kraje pod Pradědem“
(například je autorem stati o dejinách města Jeseníku, Zlatých Hor, dějin
dolování a napsal rovněž jeho oblíbené téma – dějiny čarodějnických
procesů ve Slezsku). Od r. 1952 byl agilním členem jesenické muzejní rady
a aktivně se podílel při rozvoji muzejní práce v Jeseníku. Po smrti
správce jesenických musejních sbírek V. Krmíčka se stal 1.března 1960
V. Zeman jeho nástupcem.
V témž roce převzal také vedení městské kroniky, kterou po několikaleté
přestávce v kronikářských zápisech z předchozích let vlastně znovu
založil. V průběhu 60. let bylo instalováno v jesenickém muzeu několik
muzejních regionálně zaměřených výstav a expozicí.
K nejatraktivnějším patřila bezesporu expozice věnovaná čarodějnickým
procesům na Jesenicku v 17. stol. V. Zeman je autorem desítky samostatných
vlastivědných prací i studií a článků v odborných časopisech
i novinách (dlouhá léta například přispíval do Našeho slova, Nové svobody,
Jesenického rozhledu, atd.).
Po sloučení bývalých městských studií v jednotný Vlastivědný ústav
v Šumperku (dnes OVM Šumperk) se stal kmenovým autorem vlastivědného sborníku
Severní Morava. V rámci ediční práce téhož ústavu publikoval řadu studií
v rámci tzv. Vlastivědných zajímavostí (např. o lázních v Lipové,
hradu Kaltenštejn atd.).
Není též možno opomenout Zemanovu spolupráci s rozhlasem a televizí,
z níž vzešlo několik zajímavých pořadů o minulosti kraje, především
o autorově životním tématu, tedy o vzpomínaných čarodějnických
procesech. Nezanedbatelnou část Zemanovy vlastivědné práce vždy představovala
přednášková činnost. Jako zanícený znalec historie a přírody Jesenicka byl
vždy ochoten bez ohledu na volný čas zajíždět do nejvzdálenějších obcí
a poutavě vyprávět. Vítězslav Zeman zemřel předčasně 30. ledna 1978.
Smrt jej zastihla uprostřed příprav na obnovení muzejní práce po dokončení
generální rekonstrukce budovy Vodní tvrze – sídla jesenického muzea. Obnovení
expoziční a výstavní činnosti se již nedočkal. Stejně tak zůstala
nedokončena jeho obsáhlá práce o čarodějnických inkvizičních procesech.
Ještě mnoho dalšího materiálu zůstalo jen v rukopise. I tak zde zůstalo
cenné vlastivědné dílo budoucím generacím jako trvalý odkaz Zemanovy celoživotní
lásky k Jesenicku.
autor: Zd. Brachtl
|
|
|
