OSOBNOSTI M�STA

 

TOPlist
 

VINCENC PRIESSNITZ


  Jen �t�tec vynikaj�c�ho mal��e a ver�e b�sn�kovy by mohly vyl��it podivuhodn� kouzlo kraje, kde se narodil a �il Vincenc Priessnitz. Pod modr�mi h�ebeny Hrub�ho Jesen�ku se prost�raj� rozs�hl� lesy a n�e na svaz�ch �dol� syt� zelen� plochy luk a les�. Na dn� �dol� pod�l horsk�ch potok� a ���ek se vinou v zahr�dk�ch �et�zy domk�. Mohutn� a n�dhern� p��roda je tu bl� �lov�ku. z hor vane sv�� v�tr a nabl�zku �um� nekone�n� p�se� chladn�ch potok�. Dlouho do pozdn�ho jara le�� na h�ebenech sn�h.
 
A v tomto p�ekr�sn�m, ale kdysi zapomenut�m kraji v hor�ch d��v�j��ho Horn�ho Slezska, nyn� v nejsevern�j��m c�pu Olomouck�ho kraje, se 4.��jna 1799 narodil Vincenc Priessnitz. Jeho rodn� d�m st�l na svaz�ch vrchu Gr�fenbergu vzd�len asi p�lhodinku ch�ze od okresn�ho m�sta Fr�valdova (nyn� Jesen�ku). Priessnitzovo rodi�t� tvo�ilo asi 18 domk�. Byla to mal� osada, zvan� �Kolonie Gr�fenberg�. Zalo�ili ji fr�valdov�t� m욝an�, kte�� se zde � na sv�ch pozemc�ch v m�lk�m �dol� obr�cen�m k jihu � us�dlili asi po roce 1750. Nejv��e polo�en� d�ev�n� domek pat�il Franti�ku Terezii Priessnitzov�m, rodi��m Vincence Priessnitze.
 
Vincenc Priessnitz
byl nejmlad�� ze �esti d�t�. V roce 1807 zem�el jeho nejstar�� bratr Josef a po dvou letech oslepl �pln� otec. Proto�e star�� bratr Franti�ek studoval teologii, po��tali rodi�e s t�m, �e hospod��stv� po nich p�evezme nejmlad�� syn Vincenc, kter� u� od ml�d� musil pom�hat v hospod��stv�.
 
V rodin� vl�dl prost� a tvrd� �ivot, napln�n� nam�havou prac�. Vst�valo se ve 4 hodiny r�no a tento zvyk si Vincenc Priessnitz zachoval po cel� �ivot. Drsn� a prost� prost�ed� horsk� samoty a nam�hav� pr�ce spoluvytv��ely z�kladn� povahov� rysy Priessnitzovy. P�esto �e v druh� polovin� sv�ho �ivota �il v prost�ed� vysok� �lechty a vysok� bur�oasie, zachoval si ve sv�m chov�n� a vystupov�n� prostotu.
 
Aby se nau�il ��st, ps�t a po��tat, chodil do �koly ve Fr�valdov�. Ale nepravideln� n�v�t�va �koly netrvala dlouho, proto�e hocha bylo zapot�eb� v hospod��stv�. Do �koly se tedy mnoho nenachodil. Zato t�m v�ce prodl�val od �tl�ho d�tstv� v p��rod� jako pas��ek dobytka. P��roda se v��m bohatstv�m byla jeho sv�tem. Mal� Vincenc pozoroval, jak se rostlin�m a nejkr�sn�j�� zeleni da�� obzvl�t� u pramen�. Pozoroval, �e rostliny pot�ebuj� mnoho vody, �e pot�ebuj� tak� hodn� slunce. Proto se rostlinstvu da�ilo o tolik l�pe na ji�n�ch svaz�ch, ne�li na severn�ch. Jak posilovalo jarn� slunce! Jak blahod�rn� p�sobil na ve�ker� �iv� tvorstvo jarn� vzduch! Chlapec pozn�val, �e �iv� bytost pot�ebuje slunce, vzduch a vodu, dostatek pohybu. Slune�n� z��en�, zdrav� pramenit� voda, hojn� pobyt v p��rod� na zdrav�m vzduchu, p��sn� �ivotospr�va a prost� strava jsou nejv�zna�n�j�� �initel� k udr�en� lidsk�ho zdrav�! Z�kladem pozd�j�� l��ebn� metodiky bylo u�it� zdej�� pramenit� vody v r�zn�ch teplot�ch a form�ch. Kdy� byl pozd�ji dot�z�n, pro� u��v� studen� vody ke koupel�m, odpov�d�l: �Nen� to chlad, kter� l���, ale teplo, kter� je vyvol�no studenou vodou�.
 
Svou vodol��ebnou �innost za�al Vincenc Priessnitz rozv�jet u� ve v�ku 18 let. o jeho zku�enostech s jesenickou vodou vypravuje Th.Brand � ov�em toto vypr�v�n� je nutno ��st sp�e pro jeho zaj�mavost a je t�eba chovat se rezervovan� k jeho historick� p�esnosti a �plnosti. Brand vypisuje Priessnitzovo vypr�v�n� takto:
  
�Bylo to v roce 1816, kdy jsem si t�ce pohmo�dil prst a hned jsem jej instinktivn� pono�il do vody, abych jej nechal vykrv�cet. Ochlazen� d�lalo mi p�i p�len� a �kub�n� v prstu dob�e a shledal jsem, kdy� jsem jej denn� v�cekr�t no�il do vody, �e prst, ani� by se sebem�n� zan�til nebo hnisal, se v kr�tk� dob� uzdravil. T�m jsem se p�esv�d�il o l��ebn� s�le studen� pramenit� vody, a kdy� jsem se o tom zm�nil v hovoru se zku�en�mi star�mi lidmi, dozv�d�l jsem se od nich, �e je to spr�vn�. Vypr�v�li o mnoha p��padech, kdy studen� voda pomohla v�ce ne� ka�d� jin� prost�edek. Brzy jsem to znovu poznal na sv�m vlastn�m t�le. V r.1819 se mi toti� stalo ne�t�st�: nalo�en�m vozem byla mi zlomena �ebra na lev� stran� a vyra�eny zuby. L�ka�, p�ivolan� z bl�zk�ho m�ste�ka, prohl�sil moje zran�n� za nevyl��iteln�, proto�e se pr� na ka�d� zlomenin� vytvo�� uzly, kter� mi p�i sebemen�� n�maze budou zp�sobovat bolesti po cel� �ivot. Pak mi p�edepsal l��iv� byliny, kter� jsem musel sva�it ve v�n� a p�ikl�dat na r�nu. Tyto obklady mi brzy zp�sobily nejv�t�� bolesti, tak�e jsem nemohl vydr�et a strhl jsem je. Vzpomn�l jsem si na sv�j vyl��en� prst a dal jsem si obklad se studenou vodou, na�e� se stra�n� bolesti zm�rnily a j� upadl do dlouh�ho a hlubok�ho sp�nku. Bylo mi zn�mo, �e jeden �lov�k, kter� si zlomil �ebra, si je vyrovnal a uvedl do p�vodn� polohy t�m, �e se polo�il b�ichem na hranu �idle, tak�e horn� ��st trupu z�stala voln� a �ebra se op�t p�i zadr�en� dechu vyrovnala. Za nejv�t��ch bolest� jsem ud�lal v�cekr�t tent�� pokus a shledal jsem ke sv� nejv�t�� radosti, �e se �ebra vyklenula navenek. Pokra�ov�n�m v obkladech se ln�n�mi ru�n�ky, pono�en�mi do studen� vody, zlep�il se m�j zdravotn� stav v n�kolika t�dnech tak, �e jsem mohl chodit. Do roka jsem nem�l nejmen��ch bolest�, mohl jsem lehce konat v�echny t�lesn� pohyby a nez�staly mi ��dn� nep��zniv� n�sledky. Pozd�ji jsem m�l p��le�itost k l��en� studenou vodou u lid� z bl�zk�ho okol�, a to p�i pohmo�d�nin�ch, p�i vymknut�, podvrtnut� a podobn�ch �razech. P��liv nemocn�ch a �sp�n� l��en� (k�ry), kter� se mi da�ila jednoduchou cestou, m� postupn� p�im�la pou��vat l��en� studenou vodou ve st�le v�t��m rozsahu. Velmi �asto m� nav�t�vovali nemocn�, kte�� ji� dlouho trp�li mrazen�m a st�l�m chladem v nohou a rukou a ��dali m� o radu. Nedovedl jsem doporu�it ��dn� jin� prost�edek ne�li pocen� na l��ku. D�lali to, ale ��kali, �e mrazen� p�estalo jen b�hem pocen�, potom v�ak nastalo siln�ji ne�li p�edt�m.
 
Radil jsem jim proto po pocen� m�rn� om�v�n� t�la houbou a ta m�la v�born� ��inek. �innost k��e byla podn�cena p�ej�d�n�m vlhkou houbou, nemocn� byl pos�len a teplo, zpo��tku uzav�en�, se roz���ilo po cel�m t�le zdravou cirkulac� krve. Tato okolnost m� pou�ila, �e ob�van� studen� l�ze� po zpocen� nem��e �kodit, a proto jsem zavedl pocen� p�ed studenou l�zn�, tak blahod�rn� t�lu�.
 
V�hlas V.Priessnitze se rychle ���il. �Vodn� doktor� byl vyhled�v�n nemocn�mi z bl�zka a postupn� i z daleka. a tak se ji� v r.1818 stal p�vodn� d�ev�n� d�m V.Priessnitze mal�m vodol��ebn�m �stavem. Ale brzy pro n�val nemocn�ch mal� domek nedosta�oval. Kdy� kone�n� star� oslepl� otec dal souhlas, byl domek str�en a na jeho m�st� byl v roce 1822 vystaven jednopatrov� kamenn� d�m, kter� tu stoj� dodnes. Ale v kr�tk� dob� i tento d�m neposta�oval. Priessnitz v�ak nemohl d�le stav�t, nemaje ��edn�ho povolen�. Dohodl se proto se sousedy, kte�� pak pronaj�mali byty nemocn�m a tak� je o�et�ovali podle jeho n�vodu. V t�to dob� byl tedy majitel domu, nebo n�kter� �len rodiny l�ze�sk�m pod dozorem Priessnitzov�m. Tak� ve m�st� Fr�valdov� a v �esk� Vsi se stala �ada Priessnitzov�ch sou�asn�k� l�ze�sk�mi o�et�ovali nemocn�ch podle pokyn� V.Priessnitze, kter� je denn� nav�t�voval.
 
Po�et nemocn�ch o�et�ovan�ch Priessnitzem rychle stoupal, tak�e v r.1826 tu bylo ubytov�no okolo dvou set nemocn�ch. Ji� tehdy se tu l��ili p��slu�n�ci �lechty a v�zna�n� osobnosti. Museli se spokojit s nejskrovn�j��m ubytov�n�m v prosti�k�ch jizb�ch horsk�ch domk�, ba i v jejich podkrov�ch. Pozd�ji Priessnitz vystav�l tzv. velk� d�ev�n� l�ze�sk� d�m (pozd�ji str�en� � st�val v m�stech nyn�j��ho vodotrysku), kter� m�l dvan�ct pokoj� a dv� velk� l�ze�sk� vany. Sotva byl d�m vystav�n (1826), byl hned pln� obsazen a znovu bylo nutn� uva�ovat o dal�� stavb�. V tomto roce se staly Priessnitzovy �sp�chy tak zn�m�mi, �e byl poprv� pozv�n k c�sa�sk�mu dvoru ve V�dni k l��en� nemocn�ho �lena c�sa�sk� rodiny. Priessnitz �el od �sp�chu k �sp�chu, ov�em za sou�asn�ch boj� se sv�mi nep��teli z l�ka�sk�ch kruh�. V roce 1838 vystav�l tzv. velk� l�ze�sk� d�m, kter� dodnes stoj�. V tehdej�� dob� to byla stavba pro l�ze�sk� ��ely neoby�ejn� rozs�hl�. Jak plynula l�ta, �sp�ch V.Priessnitze rostl. Ze zcela nezn�m� horsk� osady u�inil sv�m d�lem sv�tozn�m� l�ze�sk� st�edisko. Vincenc Priessnitz musel v�ak svoji �innost i existenci sv�ho st�le rostouc�ho vodol��ebn�ho �stavu probojov�vat ve vy�erp�vaj�c�ch, l�ta se vlekouc�ch sporech, a v dlouh�ch jedn�n�ch s ��ady. Musil svoji �innost probojov�vat proti nes�etn�m p�ek�k�m, nep��jemnostem, st�nostem a �tok�m. N�zk� z�vist, nevra�ivost, zlomyslnost a mstivost z malichern�ch d�vod�, pomluvy, �pin�n�, hanoben� a intriky i od nejbli���ch soused� mu �asto ztrp�ovaly �ivot.
 
Nejv�t�� nesn�ze a spory, vlekouc� se a� do roku 1837, se vyvinuly z konfliktu se z�stupci ofici�ln�ho l�ka�stv�. Vytrval�ho odp�rce m�l Priessnitz v dr. Anton�nu Schnorfeilovi, kn�ec�m biskupsk�m zemsk�m fyzikovi v Javorn�ku.
 
V �ervnu 1829 podal tento, z�ejm� vlivn� �lov�k u fr�valdovsk�ho magistr�tu na V.Priessnitze st�nost; tehdy za�aly dlouholet� spory, do kter�ch bylo postupn� zainteresov�no n�kolik ��ad�, velik� mno�stv� Priessnitzov�ch p��tel a jeho nemocn�ch, sou�asn� v�ak i odp�rc� a nep��tel. z toho vlekl�ho sporu, postupuj�c�ho st�le instancemi nahoru a dol� a veden�ho ob�ma stranami s hou�evnatou vytrvalost�, uvedeme n�kter� ��sti.
 
V prvn� st�nosti uv�d�l dr. Schnorfeil, �e roln�k V.Priessnitz l��� nemocn� tzv. studenou vodn� k�rou, �e l��� protiz�konn�, a tak si odv�n� pohr�v� se zdrav�m a �ivoty lid�. Fr�valdovsk� magistr�t v odpov�di sd�lil, �e Priessnitz nekon� nic �kodliv�ho ani nez�konn�ho. Proto dr. Schnorfeil podal �alobu u opavsk�ho krajsk�ho ��adu a uvedl v n�, �a mlad�, nevzd�lan� a v�d� �pln� ciz� V.Priessnitz se pokou�� vzbudit u lid� v�ru, �e om�v�n�m houbou, pono�enou do studen� vody je schopen l��it; p�itom pr� nesrozumiteln� muml� motlitby, tak�e lehkov�rn� lid� jsou j�m oklam�ni � ke �kod� sv�ho zdrav�. Fr�valdovsk� magistr�t �e sice po podrobn�m vy�et�en� zak�zal Priessnitzovi pou��v�n� houby a tento z�kaz byl n�jakou dobu respektov�n � alespo� ve�ejnost po del�� �as nemluvila o �houbov�m doktorovi� � ale �e tato poslu�nost byla jen p�edst�r�na a Priessnitz si chyt�e na�el cestu, jak pokra�ovat ve sv� �innosti, kter� mu p�in�� zisk. D�le uv�d� Schnorfeil, �e Priessnitz nyn� pou��v� studen� vody bez houby a prov�d� studen� l�zn�, om�v�n�, z�baly a d�k pov�r�ivosti lid� se v�nuje o�et�ov�n� nemocn�ch dnou, nervov�mi nemocemi apod. Lid� ho pova�uj� za z�zra�n�ho l��itele, maj� k n�mu pevnou d�v�ru a neochv�jn� se ��d� jeho p��kazy.

Ke st�nosti byl p�ipojen posudek fr�valdovsk�ho chirurga Anton�na G�nthera, v n�m� bylo uvedeno, �e podle jedn� verze se Priessnitz nau�il om�v�n� houbou od potuln�ho dr�ten�ka; pokud se hovo�� o �sp�n�m vyl��en�, pak se prvn� p��pad t�k� jist�ho mlyn��e, kter� p�ed l�ty trp�l dnou a �est t�dn� le�el. Tento mlyn�� se po �sp�n�m l�ka�sk�m o�et�en� dol��il v Losin�ch a v Karlov� Stud�nce. Byl pak ji� tak zdr�v, �e mohl konat i zna�n� p�� cesty a sl�zat vysok� kopce. Tehdy teprve po�il na Priessnitzovu radu studen�ch koupel� v potoce, tekouc�m u jeho ml�na, aby se vyvaroval op�tovn�ho n�vratu nemoci. Priessnitz nem�l tedy, tvrdil A.G�nther, o vyl��en� mlyn��e ��dnou z�sluhu. Druh� p��pad se t�k� duchovn�ho z Moravy, kter� pr� m�l nevyl��itelnou plicn� nemoc a byl pr� Priessnitzem vyl��en.
 
Krajsk� ��ad na��dil pak fr�valdovsk�mu magistr�tu nov� vy�et�ov�n�. Tehdy v�ak (v r.1829) podal V.Priessnitz, ��inn� podporov�n sv�mi p��znivci u krajsk�ho ��adu ��dost o povolen� l�ze�sk�ho �stavu se dv�ma vanami. Jako d�vod uv�d�l zdrav� o�i�t�n� lidsk�ho t�la, jeho pos�len� a uchov�n� zdrav�.
 
P�i vy�et�ov�n� v ��jnu 1829 vypov�d�l V.Priessnitz mimo jin�:
  
�Je pravda, �e ke mn� p�ich�zej� lid�, aby se u mne koupali; nejsem l�ka� a nemohu ur�it, jsou-li pr�v� nemocni, kdy� ke mn� p�ich�zej�. Do�el jsem ke sv� l��ebn� metod� ze zku�enosti, �e r�ny u zv��at, kter� byly vy�i�t�ny �erstvou vodou, se brzy vyl��ily�.
 
D�le vypov�d�l, �e nen� povol�n l��it nemocn� a �e to pr� tak� ned�lal, n�br� pom�hal jenom lidem, kte�� ho o to poprosili, dovolil jim, aby se u n�ho koupali; �e tak� se nikoho neptal, zda mu chyb� to �i ono, n�br� jenom jim �ekl druh a zp�sob, jak si postupn� zvyknout na studenou koupel. 13. ��jna byl vynesen rozsudek, j�m� byl Priessnitz uzn�n vinen pro t�k� policejn� p�estupek proti bezpe�nosti �ivota kon�n�m podvodn�ho l��en� a odsouzen k �ty�ned�ln�mu �al��i, zost�en�mu postem. Priessnitz podal odvol�n�. Guberni�ln� ��ad v Brn� v roce 1830 zru�il fr�valdovsk� rozsudek pro nedostatek d�kaz�. 21.ledna 1831 povolil krajsk� ��ad Priessnitzovi otev��t l�ze�sk� �stav s podm�nkou, �e nebude pova�ov�n za l��ebn� �stav, a s podm�nkou dozoru fr�valdovsk�ch chirurg� G�nthera a Dittricha. Av�ak t�mto spor neskon�il. Sou�asn� se soudn�m a ��edn�m jedn�n�m byl veden spor i v tisku.
 
18. ��jna 1833 podali chirurgov� G�nther a Dittrich znovu na Priessnitze �alobu pro podvodn� l��en�. ��edn� jedn�n� se vleklo dlouho a postupovalo od instance k instanci. Priessnitz p�edlo�il rozs�hl� p�semn� materi�l, kter� z velk� ��sti tvo�ila ji� vyj�d�en� velk�ho po�tu vynikaj�c�ch diplomovan�ch l�ka��, aby dok�zal, �e jeho metoda nen� �arlat�nstv�m, �e v l�ka�sk�ch kruz�ch je k n� d�v�ra a �e daleko v cizin� je k n� v�ce d�v�ry ne�li projevili chirurgov� G�nther a Dittrich, jejich� v�deck� obzor nep�es�hl st�echy Fr�valdova".
 
V r. 1835 se po�al spor obracet ve prosp�ch Priessnitz�v. o dva roky pozd�ji byla vysl�na odborn� vy�et�uj�c� komise, veden� dvorn�m radou dr. Med. von T�rckheimem. Po odborn�m vy�et�ov�n� na Gr�fenbergu byla pod�na p��zniv� z�v�re�n� zpr�va. Kone�n� tedy v r. 1838 zaujal opavsk� krajsk� ��ad kladn� stanovisko a pak u� nebyly kladeny p�ek�ky dal�� existenci Priessnitzova vodol��ebn�ho �stavu.
 
L�ta 1838 a 1839 znamenala vrchol rozkv�tu l�zn� za �ivota Priessnitzova; nejvy���ho po�tu l�ze�sk�ch host� bylo dosa�eno v r. 1839. B�hem roku nav�t�vilo l�zn� 1700 host�. V dal��ch letech � a� do smrti Priessnitzovy � pohyboval se po�et l�ze�sk�ch host� mezi 1000 a� 1400.
 
Pro ilustraci t�chto let se zm�n�me o �ervenci 1838. Tehdy se mluvilo o spole�ensky nejskv�lej�� sez�n�, kterou Gr�fenberg kdy pro�il. Gr�fenberg byl v t� dob� naz�v�n "le monde des comtes". Bylo tu p�epln�no. Tak� dole ve Fr�valdov� bylo t�ko sehnat t�eba jen podkrovn� pokoj�k. Na listin� l�ze�sk�ch host� bylo jm�no prince nasavsk�ho, �ty� kn�at- Esterhazy, Schwanzenberg, Lichtenstein, Montleart, dvacet p�t hrabat a hrab�nek z Rakouska, Polska, Francie, It�lie, byli zde v�vodov�, gener�lov� atd. �lechta v �ele s princem nasavsk�m a kn�etem Lichtensteinem se rozhodla uspo��dat no�n� ples v p��rod�. Byl pl�nov�n na 19. �ervence. Den p�ed t�m dorazila �pln� vojensk� hudba d�lost�eleck�ho pluku prince nasavsk�ho. Ale po�as� se nevyda�ilo. Uprost�ed nejteplej��ch dn� nastal n�hle hlubok� pokles teploty a pr�elo cel� den. Slavnost se nemohla konat. Aby se zachr�nila situace, byly uspo��d�ny ve velk�m s�le tane�n� z�bavy. Lij�k trval deset dn�. Teprve 29.�ervence nastal obrat k teplej��mu po�as�. �est duniv�ch v�st�el� z hmo�d��e ozn�milo kraji, �e no�n� ples v p��rod� se bude p�ece jen konat. a tak se proudy lid� daly do pohybu; p�ky, na kon�ch, na vozech, v ekvip��ch � v�echno sp�chalo k m�stu no�n�ho plesu. Gr�fenberg sv�til do d�li jako mo�e plamen�. Stromy byly ov�eny lampami a nejr�zn�j��mi ozdobami. Tane�n� plocha byla skv�le upravena, bufety byly marniv� oblo�eny mno�stv�m j�del a n�poj�. Plukovn� hudba zah�jila ples Straussov�m val��kem. V�r val��ku, osl�uj�c� krasavice v n�dhern�ch toalet�ch. Kolo za kolem � a� do dvou hodin rann�ch, a� dev�t tis�c lamp zhaslo a zv�dav� m�s�c se d�val na vracej�c� se skupinky a milence. Takov� byl obraz Gr�fenbergu v roce 1838...
 
Fr�valdovsk� archiv��, kter� v roce 1838 s takovou pozornost� zaznamen�val jm�na slavn�ch kn�at, hrabat, hrab�nek, v�vod� a gener�l� na Gr�fenbergu, p�e�el ml�ky, �e se v srpnu a z��� 1845 u �vodn�ho doktora� l��il �lov�k, jeho� jm�no bylo zaps�no do d�jin sv�tov� kultury � rusk� spisovatel Nikolaj Vasiljevi� Gogol.
   
P�e�t�me si ��dky Gogolova dopisu b�sn�ku V.A. �ukovsk�mu, v n�m� slavn� romanopisec l��� sv� dojmy z gr�fenbergsk�ho pobytu:
 
�Jsem nyn� v Gr�fenbergu. Ob�v�m se ��ci s jistotou, ale zd� se, �e je mi l�pe. U� d�vno jsem m�l tajnou v�ru ve vodu a v to, ��m mi l��en� vodou m��e p�isp�t, ale nem�l jsem odvahu pou��t t�chto patrn� ��asn�ch prost�edk�, kter�ch se tak boj� na�e k��e. Bylo t�eba, aby m� p�ivedla k tomu v�echna bez�sp�n� l��en� doktor�, po��naje Koppem, kter� je�t� zv�t�ila m�j neduh natolik, �e jsa skoro v zoufalstv�, zklam�n �pln� Karlov�mi Vary, rozhodl jsem se proti v�em rad�m odjet do Gr�fenbergu, ne tak pro l��en�, je� jsem neo�ek�val, jako sp�e pro osv�en� t�ch m�lo sv�ch sil, abych byl s to podniknout cestu, kter� a� dosud jedin� mi pom�hala. Je�t� v�ce m� povzbudil pobyt sam�ho hrab�te A.P. Tolst�ho v Gr�fenbergu, jemu� se zde zna�n� ulevilo a jen� je dosud zde. V�ude, kamkoliv bych jel, um�el bych sam�m steskem a d��ve, ne� by mi pomohlo jak�koliv l��en�. V Gr�fenbergu jsem v�d�l, �e ujdu nejen tesknot�, n�br� dokonce ujdu sob� sam�mu t�m, �e se zcela odevzd�m v�em procedur�m, kter� jsou nep�etr�it� na t�le prov�d�ny. Skute�n� nem�m tu ani chv�li o �emkoli p�em��let, st�� se mi dost�v� �asu napsat dva ��dky dopisu. Jsem jako ve snu, ve st�l�m balen� do mokr�ch prost�radel, v chladn�ch sedac�ch koupel�ch, osu�ov�n�, obl�v�n� i jak�msi n�siln�m b�h�n� pro zah��t�. C�t�m na sob� pouze dotek chladn� vody a zd� se mi, �e nic jin�ho ani nec�t�m, ani nezn�m. To je prozat�m v�echno, �eho je mi dnes t�eba, pot�ebuji v�ak nyn� na sebe pozapomenout. P�es v�echny tyto obt�n� procedury c�t�m nicm�n� ��m d�l t�m v�ce jak�si �ivotad�rn� osv�en� a cosi, co se podob� o�iven� a probouzej�c� se s�le...�
 
Josef Krasoslav Chmelensk�
p�e:
 
�Stal se ze mne velik� pij�k: nebo denn� 18 i 20 �ejdl�kov�ch sklenic vody vypiji. Pro� tu vodu piji? Jen proto, �e mi Priessnitz pravil, �e mi sv�d�it bude; a ona mi vskutku sv�d��. �lov�k mus� jen Priessnitze a Gr�fenberg vid�t a pak bezd�ky k n�mu d�v�rou pout�na se c�t�. Nen� nic skromn�j��ho nad Priessnitze. V�ecko se mi tam l�bilo, jen j�dlo ne � ach, to je velik� b�da. To ml�ko s marcip�nem, ta nechutn� p�ipraven� j�dla a zas ml�ko a voda. Byty jsou z v�t��ho d�lu cik�nsk� skr��e � ale on divotvorec; a kn�ata a hrabata jed� ml�ko s marcip�nem, ost�vaj� v hn�zdech pod st�echou p�epa�en�ch a stanou se zdrav�mi�.
 
Autor: MUDr. Miroslav Hofmeister, L�zn� Jesen�k,
Krajsk� nakladatelstv� Olomouc 1959, upraveno
 
D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena