JESEN�K � HISTORIE M�STA JESEN�KU

 

TOPlist
 

Nejstar�� historieDobov� pozdrav z p�elomu 19. a 20. stolet�
M�sto naz�van� �perlou Jesenicka� pro svou p�ekr�snou p��rodn� polohu � le�� na soutoku horsk�ch ���ek Sta���e a B�l�, kudy proch�zej� i cesty, kter� jej spojuj� p�es Ramzovsk� a �ervenohorsk� sedlo s okoln�m sv�tem. Soutok obou t�chto �ek tu vytvo�il rozlehl� �t�rkovi�t�, je� p�im�la prvn� zdej�� osadn�ky kolem r. 1260, aby za�ali m�stu ��kat Fr�valdov (frei vom Walde). 

Zprvu tu vznikla ves a kr�tce potom i m�sto, uv�d�n� poprv� r. 1267. U� kolem r. 1290 bylo st�ediskem vikbildu, spr�vn�ho okrsku 10 vs�, v nich� m�stsk� fojt vykon�val hrdeln� pr�vo. Op�rn�m bodem m�sta bez hradeb byl hrad. Po��tkem 14. stolet� m�sto velice trp�lo n�jezdy loupe�iv�ch ryt��� a pr�v� z t� doby (1326) se datuj� d�le�it� zm�nky o hamrech v bl�zkosti m�sta, jich� bylo 13. Lze se domn�vat, �e �lo o v�robu �eleza dobr� jakosti, proto�e podle dvou zpr�v z konce 14. stolet� se prod�valo v Anglii. S poklesem t�by rudy zanikly i hamry v�etn� hornick�ch vs� a po��tkem 15. stolet� se tu kulo �elezo jen na dvou m�stech.

V tu dobu byl m�stsk�m fojtem Hynek Mu��n, kter� byl pro sv� sympatie k husitstv� zbaven fojtstv�. Nov� rozmach t�by nejen �elezn� rudy, n�br� i zlata a st��bra vynesl m�stu r.1506 horn� statut a stalo se dokonce majetkem evropsky zn�m� podnikatelsk� firmy Fugger� z Aug�purku. Ta, kdy� rudn� bohatstv� vyt�ila, prodala m�sto i s okoln�mi vesnicemi r. 1547 zp�t biskupstv� vratislavsk�mu. V Jesen�ku s�dlil vrchnostensk� ��edn�k, spravuj�c� do r. 1848 oblast od Mikulovic a� po Ramzovou a Filipovice. Vidina horn�ho podnik�n� se je�t� v 16. stolet� rozplynula a m�sto se chopilo skromn�j��ho, ale trvalej��ho zdroje v��ivy � pl�tenictv�. Zejm�na p�edm�st� Svoboda bylo zabydleno p�adl�ky a pl�ten�ky, kte�� hotov� v�robky vyv�eli do cel� Evropy i nov� objeven�ch z�mo�sk�ch osad. �emeslnick� r�z m�sta potvrzuj� i �etn� cechovn� ��dy, ud�len� m�stu na rozhran� 16. a 17. stolet�.

  
�arod�jnick� procesy

T�icetilet� v�lka uk�zala m�stu svou zlou tv�� ve zvl᚝ hr�zn� podob�. Zde toti� za�ala v r. 1622 s�rie �arod�jnick�ch proces�, kter� si v m�st� a okol� vy��dala stovky ob�t�. Jen v Jesen�ku se v� o 102 osob�ch, up�len�ch na popravi�ti bl�zko cesty vedouc� do l�zn�. Obecn� rozvrat, vnesen� do v�ech oblast� �ivota dlouhou v�lkou, jen pomalu ustupoval poklidn�mu rytmu �emeslnick� pr�ce v m�st�. Rozd�len�m Slezska r. 1742 bylo m�stn� pl�tenictv� t�ce posti�eno ztr�tou v�vozu p�es Vratislav a trvalo dlouho, ne� na�lo n�hradu na Balk�n�. (Podrobn�...) (Dal�� str�nky)

  
Rozvoj m�sta

Obchodn�ch cest p�es V�de� vyu�il r. 1822 m�stn� podnikatel Adolf Rayman, kter� z�skal u v�de�sk�ho bankovn�ho domu Regenhart velk� �v�r a zalo�il v Jesen�ku manufakturu, je� si v�robou jemn�ho pr�dla vydobyla dobr� jm�no v Evrop� i z�mo��. Spojen� firma Regenhart � Rayman postupn� pohltila men�� konkurenty ve m�st� a zaveden�m strojov�ho p�eden� a tkan� i nov�mi metodami chemick�ho b�len� v n�m z�skala monopoln� postaven�.

Druhou v�zna�nou osobnost�, kter� na sklonku feud�ln�ho obdob� vtiskla m�stu sv�j punc, byl Vincenz Priessnitz (1799�1851), kter� svou vodol��bou z�skal v cel� Evrop� i v Americe nev�danou popularitu. Do Gr�fenberku nad Jesen�kem, kde zbudoval �adu l�ze�sk�ch objekt�, p�itahoval p�edev��m �lechtice, kte�� p�in�eli m�stn�mu obyvatelstvu nejen v�tan� p��jem, n�br� i mnoh� prosp�n� kulturn� za��zen� (historie l�zn�).

Nov� organizace ve�ejn� spr�vy po z�niku feudalismu p�inesla Jesen�ku nov� zisk, proto�e se stal od r. 1850 s�dlem okresn�ho hejtmanstv�, spravuj�c�ho oblast od Zlatohorska po Javornicko. Koncentrace pr�myslov� v�roby st�le v�ce p�itahovala vesnick� obyvatelstvo a p�etv��ela je v m�stsk� proletari�t. Ten se vlivem soci�ln� demokratick�ch snah za�al organizovan� br�nit stup�ovan�mu vyko�is�ov�n� v Raymannov�ch podnic�ch a n�kolika men��ch tov�rn�ch, k nim� p�ibyly r. 1890 i rukavi�k�rna B. Bl�hdorna, zam�stn�vaj�c� na 400 osob. S v�znamem m�sta rostl i po�et jeho obyvatel. Jestli�e zde v r.1836 �ilo 2 518 osob, pak se tento po�et do r.1869 zdvojn�sobil na 5 242 obyvatel. Roku 1921 ��talo m�sto 6 722 lid� a roku 1930 tu bylo napo��talo 8 261 obyvatel.

Ustavi�n� r�st po�tu obyvatel vy�adoval �adu nov�ch za��zen�, je� ve m�st� citeln� chyb�la. P�i�in�n�m �ensk�ho podp�rn�ho spolku byla r.1890 zbudov�na nemocnice, roz���en� r.1928 o nov� trakt. Nutn� byl i nov� vodovod (1876), kdy� star� d�ev�n� veden�, instalovan� r.1840 z iniciativy l�ze�sk�ho hosta barona Wessel�nyiho, se opot�ebovalo. Neoby�ejn�m dobrodin�m pro m�sto bylo �elezni�n� spojen� na Hanu�ovice a Hlucholazy, dokon�en� r. 1888. Mal� n�dra�� brzy nevyhovovalo velk�mu provozu a bylo r. 1912 roz���eno do nyn�j�� podoby.

Vlakov�m spojen�m podstatn� zes�lil turistick� ruch, c�lev�dom� p�stovan� od r. 1881 Moravskoslezsk�m sudetsk�m horsk�m spolkem (MSSGV). Od zna�en� turistick�ch tras, vyd�v�n� map a vlastn�ho �asopisu �Altvater� p�ech�z� postupn� spolek i k n�ro�n�j��m �innostem � stavb�m horsk�ch chat �i rozhleden. P�i�in�n�m fr�valdovsk� sekce byla takto v roce 1899 postavena na vrcholu Zlat�ho chlumu (875 m) nad m�stem 26 m vysok� kamenn� rozhledna, kter� dostala n�zev Freiwaldauer Warte (Fr�valdovsk� str�). St�le rostouc�mu po�tu n�v�t�vn�k� poskytovalo v�tan� osv�en� m�stn� koupali�t� (1882) i zlep�en� ubytov�n� v nov�m hotelu U koruny (1890), dnes hotel Jesen�k. Bydlen� ve m�st� zp��jemnilo zaveden� plynu (1900) a elektrifikace (1920). O protipo��rn� ochranu se staral od r. 1871 hasi�sk� sbor. �il� hospod��sk� ruch podporovaly pen�n� instituce, a to z�lo�ensk� spolek (1865) a m�stsk� spo�itelna (1872). Spolkov� �ivot, odez�r�me-li od st�eleck�ho spolku, jeho� za��tky pat�� 16. stolet�, se za�al rozv�jet a� po r. 1850. Skromn� spolkov� snahy se omezovaly zprvu na podp�rn� c�le, p�stov�n� zp�vu a t�lesn�ch cvi�en�. Prvn� jesenick� noviny se objevily r. 1874 (Volksfreund) a m�ly katolick� charakter, zat�mco jejich liber�ln� protiv�ha (M�hrisch-slesische Presse) se uk�zala teprve r. 1883.

Nedostate�n� bylo oded�vna postar�no o �kolstv�. V�ce ne� p�titis�cov� m�sto dostalo chlapeckou �kolu (dne�n� gymn�zium) a� r. 1872, r. 1887 byla dopln�na d�v�� �kolou (dnes Z� Komensk�ho). Nedostatek �koln�ch m�stnost� neodstranila ani obecn� (1881) a m욝ansk� �kola (1888) ��du Vor�ilek, kter� tu vybudovaly velk� �koln� komplex s obchodn� a rodinnou �kolou (1902). Teprve r. 1913 vzniklo v Jesen�ku reformn� re�ln� gymn�zium, um�st�n� nouzov� v chlapeck� obecn� �kole. V�chovou u��ovsk�ho dorostu se od r. 1883 ob�rala pokra�ovac� �kola. Za prvn� republiky �esk�m d�tem poskytovala vzd�l�n� skromn� za��zen� men�inov� �kola.

  
20. stolet�

Prvn� sv�tov� v�lka st�la Jesen�k 185 mrtv�ch, ale ani tato �e� smrti neudusila ducha velkon�meck�ho nacionalizmu, jemu� p��ly zejm�na m욝ansk� vrstvy. Vznik �eskoslovensk�ho st�tu p�ijaly tyto skupiny obyvatelstva s obavami, zejm�na kdy� p�i prvn�ch volb�ch r. 1919 zv�t�zila soci�ln� demokracie. Kdy� v�ak k z�sadn�mu soci�ln�mu zvratu nedo�lo, sm��ila se n�meck� bur�oazie na �as s novou skute�nost�. I fr�valdovsk� st�vka se st�elbou do d�lnictva ji p�esv�d�ila, �e v �eskoslovensku k revolu�n�m zm�n�m nedojde. N�stup hitlerismu na�el v m�stn�m obyvatelstvu nad�enou odezvu, vrchol�c� okupac� Sudet n�meckou arm�dou po��tkem ��jna 1938. V�sledek druh� sv�tov� v�lky je v�ak p�esv�d�il, �e podlehlo fale�n�m iluz�m.

Kv�tnem 1945 za�ala nov� epocha v d�jin�ch m�sta za zcela zm�n�n�ch n�rodnostn�ch a soci�ln�ch podm�nek. Demokratick� syst�m, kter� m�l nav�zat na tradice prvn� republiky, vyst��dal po �noru 1948 n�stup nov�ho totalitn�ho, tentokr�t komunistick�ho re�imu. Ten se na vzhledu m�sta podepsal ponejv�ce t�m�� nulovou �dr�bou historick�ho d�dictv�, kter� vzhledem k jeho n�meck�mu p�vodu nem�li nov� vl�dci nikterak zachov�vat �i rozv�jet. Tak zaniklo nebo bylo necitliv� zni�eno mnoho kulturn�ch pam�tek, dom� a staveb, kter� nahradily uniformn� panelov� domy a to dokonce p��mo na n�m�st�. Jak� hr�zy v�ak m�lo jeho p�soben� na mor�ln� stav spole�nosti a v�chovu u� od �koln�ch let, zhodnot� snad a� budouc� generace.

  
Pov�le�n� historie

Dne 1.7.1960 se doposud samostatn� okres Jesen�k v r�mci d�len� �zemn�ho uspo��d�n� za�lenil do okresu �umperk.

Revoluci v listopadu 1989 p�iv�tali proto ob�an� m�sta rovn� s nad�en�m a na tradi�n�m m�st�, kter�mu vr�tili p�vodn� n�zev � Masarykovo n�m�st�. Od r. 1990 pak ve m�st� za��n� prob�hat d�sledn� odst�t�ov�n� majetku a v pr�b�hu mal� a velk� privatizace tak podniky z�sk�vaj� nov�, v�t�inou soukrom� charakter. Pomalu se za��n� m�nit i tv�� m�sta, b�hem kr�tk� doby vyrostlo mnoho nov�ch obchod�, podnik� mal�ch, st�edn�ch i v�t��ch a jsou navazov�ny op�t vztahy s p�vodn�m obyvatelstvem, kter� p�es nespornou vinu sv�ch p�edk� na Jesenicko nikdy zcela nezapomn�lo. i s jeho pomoc� postupn� doch�z� k obnov� nebo z�chran� n�kter�ch pam�tek (komplex poutn�ho m�sta Panny Marie Pomocn� ve Zlat�ch Hor�ch, M�stsk� muzeum v Javorn�ku v Dittersov� dom�, pam�tn� desky v�znamn�m osobnostem ap.). V r. 1993 byla zcela nov� zrekonstruov�na b�vala kl�tern� kaple, kter� dnes slou�� �irok� ve�ejnosti jako koncertn� a v�stavn� s��, dokon�eny n�kter� v�znamn� projekty (nov� vstup do nemocnice, domov d�chodc�) a mnoho ve�ejn�ch staveb dost�v� nov� kab�t.

V�znamn�mi kulturn�mi okam�iky v �ivot� m�sta bylo ud�len� �estn�ho ob�anstv� m�sta Jesen�ku Judr. Milo�i Ko�kovi (za propagaci l�ze�stv� a historie na�eho m�sta v knize �Prameny �iv� vody�) a PhDr. Rudolfu Zuberovi za celo�ivotn� d�lo v popularizaci cel�ho jesenick�ho regionu i m�sta samotn�ho (oba v r.1994). V listopadu 1994 prob�hly ve m�st� ji� druh� svobodn� komun�ln� volby, v nich� s p�evahou zv�t�zily pravicov� strany (ODS, ODA, KDU-�SL) a starostou m�sta se ji� podruh� stal ing. Petr Ko�ack� (ODA).

V r.1994 se rovn� �iroce rozv�j� spolupr�ce za pomoci �v�carsk� strany a to hlavn� na poli cestovn�ho ruchu (pomoc p�i �e�en� m�stsk�ho informa�n�ho syst�mu, I.C., l�ze�stv� (vybudov�n� nov�ho l�ze�sk�ho pramenu "Bern 1995" p�i cest� na Pomez� 22.8.1995 ap.). Dne 24.5.1995 v 17.58 hod. rozhodl Parlament �R o znovuz��zen� okresu Jesen�k. Nov� okres bude zahrnovat celkem 23 obc�. Rozhodov�n� v parlamentu byl osobn� p��tomen starosta m�sta Jesen�k ing. Petr Ko�ack�. 141 poslanc� se vyslovilo pro, 10 se zdr�elo hlasov�n� a 1 byl proti. V�sledek hlasov�n� p�ed�il i nejoptimisti�t�j�� o�ek�v�n�.Okres byl oficieln� z��zen 1.1.1996.

Dne 29.9.1995 nav�t�vil Jesen�k prezident republiky V�clav Havel. Po kr�tk�m uv�t�n� uspo��dal tiskovou konferenci pro sd�lovac� prost�edky a z�stupce m�sta a n�sledn� pronesl p�ed radnic� kr�tkou �e� k jesenick�m ob�an�m. Tato n�v�t�va byla sou��st� jeho dvoudenn� pracovn� n�v�t�vy okresu Brunt�l a budouc�ho jesenick�ho okresu.

Historie m�sta od roku 1996 do roku 2006
Nov� funguj�c� okresn� ��ad byl um�st�n do budovy b�val�ho podnikov�ho �editelstv� RD JESEN�K n.p. na �apkov� ulici. Do jeho �ela byla vybr�na Ing. Milena Novotn� z �esk� Vsi (KDU-�SL). Ve dnech 14. � 15. 1. 1996 nav�t�vil Jesen�k p�edseda vl�dy V�clav Klaus. V jeho programu byla i kr�tk� sch�zka s podnikateli, n�v�t�va nemocnice a gymn�zia. Krom� b�n�ch kulturn�ch akc� si p�ipome�me ji� druh� ro�n�k Varhann�ho festivalu, kter� se konal na podzim v Kapli. Po�adateli akce byli Z�kladn� um�leck� �kola, firma HARD a M�sto Jesen�k. Rok 1996 byl hodnocen jako rok chladn� a de�tiv�, pr�m�rn� ro�n� teplota se pohybovala od +6o do +8o Celsia. Ledov�ch dn� s teplotou pod �1oC bylo 61. Rok byl z�rove� bohat� i na vich�ice. V roce 1996 m�lo M�sto Jesen�k 13 097 ob�an�. 

Rok 1997 byl bohat� na ud�losti. P�es Jesen�k se jela v kv�tnu 8. etapa mezin�rodn�ho cyklistick�ho Z�vodu m�ru. Tato etapa vedla z polsk�ho Prudniku na Ov��rnu p�es �ervenohorsk� sedlo, Dlouh� Str�n� v Koutech, zp�t p�es �ervenohorsk� Sedlo a Videlsk� Sedlo. L�ze�sk� sez�na byla poznamen�na v�buchem v Priessnitzov�ch l��ebn�ch l�zn�ch, kde ve foyeru sanatoria Priessnitz sp�chal sebevra�du pomoc� v�bu�niny b�val� zam�stnanec firmy Synthesia Semt�n Bohumil �ole. Z�rove� byl nav�dy zni�en pam�tn� obraz Vincenze Priessnitze. P�i v�buchu bylo zran�no n�kolik osob a l�zn�m vznikla velk� �koda na majetku. Uskute�nil se I. ro�n�k Rallye Rejv�z, mezin�rodn� sout�e pro pos�dky z�chrann�ch slu�eb. Jesen�k nav�t�vil p�edseda sen�tu Petr Pithart a 2. 7. byla podeps�na R�mcov� dohoda o vytvo�en� �esko-polsk�ho Euroregionu Prad�d.
Osudy Jesen�ku pozm�nily �ervencov� povodn�. 6. � 11. 7. byl n�sledkem vydatn�ho de�t� Jesen�k od��znut od okoln�ch obc�. Byly str�eny mosty a zatopeny n�kter� k�i�ovatky ve m�st�. Na pomoc p�i likvidaci �kod a spojen� m�sta s okol�m p�isp�chala arm�da �esk� republiky. Ve m�st� pracoval krizov� �t�b a n�kter� instituce byly uzav�eny. �koda byla vy��slena na 45 milion� K�. Po �trn�cti dnech se situace m�lem opakovala znovu.
Rok 1997 lze charakterizovat jako rok mimo��dn� de�tiv�. Pr�elo 100 dn�, z toho 21 dn� v �ervenci. Slune�n� po�as� bylo pouze 16 dn�, z toho ve II. �tvrtlet� jen 2 dny. 

Rok 1998 byl ve znamen� likvidace �kod po povodni. V kv�tnu se uskute�nil I. ro�n�k Memori�lu Marty Jurkov� v ma�oretkov�m kl�n�, na po�est zakladatelky tohoto oboru v Jesen�ku. V tomto roce prob�hly komun�ln� volby a 25. 11. byl zvolen starostou Ing. Ji�� Kr�tk� (�SSD). Rok 1998 lze charakterizovat, jako rok s vla�n�m l�tem, s pr�m�rnou teplotou letn�ch m�s�c� +17o C. Zima byl m�rn�, ale slune�n�ch dn� bylo velmi m�lo. Nejde�tiv�j�� byl �erven a �ervenec a v tomto roce p�ibylo siln�ch v�tr�.

Rok 1999 byl velmi bohat�m rokem na ud�losti. V term�nu 28. 2.- 5. 3 se v Jesen�ku konalo Mistrovstv� sv�ta �koln�ch sportovn�ch klub� v ly�ov�n�. Z�vod� se z��astnilo 335 z�vodn�k�, 80 tren�r�, 24 vedouc�ch delegac� a dal��ch d�le�it�ch osob ze 16 zem�. P��pravn�mu t�mu se poda�ilo z�vody dob�e zvl�dnout, i kdy� bylo po�as� do posledn� chv�le vrtkav� a uva�ovalo se o p�esunut� z�vodu do vy���ch poloh. V tomto roce byly zru�eny posledn� d�tsk� jesle v okrese. Do b�val�ch jesl� na Jir�skov� ulici byla um�st�na mate�sk� �kola. Denn� stacion�� �imon byl p�ed�n Charit� Jesen�k, aby jej provozovala m�sto ob�ansk�ho sdru�en� rodi�� posti�en�ch d�t�. Svou �innost zah�jilo ob�ansk� sdru�en� Zahrada 2000, s pracovn� terapi� zam��enou na osoby s psychick�m onemocn�n�m. M�stsk� policie roz���ila kamerov� syst�m v ulic�ch o 4 kamery. Na kopci, v lokalit� �apka se za�aly stav�t rodinn� domky (Unistav s.r.o.). Podnik Lesy �R s.p. p�ijal Program 2000, v jeho� r�mci se buduj� objekty pro zv��en� ��innosti ostatn�ch funkc� lesa, zejm�na rekrea�n�ch. Zaj�mav�m odv�tv�m v zem�d�lsk�m dru�stvu se st�v� oblast chovu ovc� a koz, v�roba a prodej s�ra. Na ja�e se uskute�nil ji� XI. ro�n�k mezin�rodn� Schubertovy sout�e pro klav�rn� dua. Zah�jen� turisticko l�ze�sk� sez�ny se konalo za ��asti delegac� partnersk�ch m�st Glucholazy, Nysa a oblasti Neuburg � Schrobennhausen. S polsk�m m�stem Nysa byla uzav�ena smlouva o partnerstv�. Zem�el Zden�k Brachtl, �editel Vlastiv�dn�ho muzea Jesenicka, dlouholet� kronik�� a v�znamn� osobnost v d�n� m�sta. �editelem muzea byl jmenov�n Ing. Petr Ko�ack�. V kv�tnov�ch dnech se v Jesen�ku konalo Slezsk� vlastiv�dn� sympozium, kter� organizovala Matice Slezsk� v Opav� ve spolupr�ci s PTTK Slezska Opolskiego w Opolu. 100 let vyhl�dkov� v�e na Zlat�m Chlumu bylo n�le�it� oslaveno spolkem MSSGV, M�stem Jesen�k, K�T i kulturn�mi za��zen�mi, kter� spolu s n�jemcem v�e oslavy p�ipravila. Ve St�tn�m okresn�m archivu byla z��zena v�stavn� s�� a konferen�n� m�stnost. N�stavbou gymn�zia vznikly nov� u�ebny a byly z��zeny dva byty pro u�itele.

Cel� rok 1999 se nesl ve znamen� oslav 200. v�ro�� narozen� Vincenze Priessnitze, zakladatele m�stn�ch l�zn�. Z�titu nad oslavami p�evzalo UNESCO a za�adilo toto v�znamn� v�ro�� do sv�ho kalend��e. Samotn� oslavy vyvrcholily 28. 9. � 4. 10. za ��asti v�znamn�ch osobnost� a host� z cel�ho sv�ta. Byl nato�en film o �ivot� a d�le V. Priessnitze sc�n�ristou a re�is�rem Pavlem Linhartem. Ve filmu si zahr�li krom� profesion�ln�ch herc� i jeseni�t� ochotn�ci a dal�� ob�an�. Na oslavy p�ijelo 5 mimo��dn�ch parn�ch vlak�. 8. z��� byla vyd�na zvl�tn� po�tovn� zn�mka, ob�lka prvn�ho dne, na jesenick�ch po�t�ch bylo d�v�no zvl�tn� raz�tko a vyra�ena pam�tn� medaile podle n�vrhu V. A. Kovani�e. Silvestrem v roce 1999 byla zalo�ena nov� tradice, p�iv�t�n� Nov�ho roku na n�m�st�, p��pitkem starosty se spoluob�any a oh�ostrojem. Rok 1999 lze charakterizovat jako teplej��, su��� a v�trn�j�� s velmi m�rnou zimou. Biologick� jaro za�alo o 2 � 3 t�dny d��ve. De��ov� sr�ky byly �etn�, ale slab�, nej�ast�ji pr�elo v �ervnu, �ervenci a ��jnu. Pr�m�rn� teplota v tomto roce stoupla na +10oC. Ta se udr�ela i v roce n�sleduj�c�m, sn�ilo se v�ak je�t� v�ce mno�stv� sr�ek. Sn�hu bylo pom�rn� m�lo, byl tepl� �nor a teplej�� b�ezen ne� obvykle.
V roce 2000 se v Jesen�ku konal N�rodn� festival smy�cov�ch orchestr� �esk� republiky, mezin�rodn� sout� smy�cov�ch orchestr� Pro Archi Jesen�k 2000, kter� se z��astnily orchestry z Ma�arska, Polska, Chile, Finska a N�mecka. �eckou obc� byl v Jesen�ku uspo��d�n 6. �eck� festival v �esk� republice, vy�la ��tanka Jesenicka m�stn�ch autor� a byla podeps�na partnersk� smlouva s n�meck�m m�stem Neuburg an der Donau. 

V roce 2001 byla Priessnitzov�m l��ebn�m l�zn�m a.s. p�izn�na klimatoterapie jako l��ebn� procedura v r�mci z�kladn�ho l��ebn�ho pl�nu. Zahrnuje skupinovou pohybovou l��bu v ter�nu na vyzna�en�ch tras�ch. V b�eznu oslavil Dechov� orchestr mlad�ch ji� 30 let sv�ho trv�n� a na oslavy se sjeli zn�m� skladatel� a dirigenti. Byla provedena rekonstrukce m�stsk�ho kina,. kter� bylo vybaveno akustick�m s�lem s technikou Dolby Digital a bylo na z�klad� ankety pojmenov�no Kino Pohoda. Ve foyeru se konaj� pravideln� v�stavy. 22. 4. byl po oprav�ch vysv�cen ��msko-katolick� kostel Nanebevzet� Panny Marie za p��tomnosti biskupa Msgr. Franti�ka V�clava Lobkowicze. V dubnu se konal ji� XII. ro�n�k Mezin�rodn� Schubertovy sout�e pro klav�rn� dua. N�meck� ob�an Herbert Reinelt obdr�el za propagaci m�sta Jesen�k a navazov�n� vz�jemn�ch �esko n�meck�ch kontakt� �estn� ob�anstv� m�sta Jesen�k. Z�vodu Rallye Rejv�z se z��astnilo 60 pos�dek zdravotnick�ch a z�chrann�ch slu�eb. Byl to ji� 5. �sp�n� ro�n�k. V Oblouku byla postavena nov� ka�na, byla opravena ohradn� ze� na ulici Po�tovn� a Dittersdorfov�, vybudov�n Sb�rn� dv�r v are�lu Technick�ch slu�eb. Poda�ilo se opravit Mariin pramen za pomoci honor�rn�ho konzula �R v Mexiku a z�rove� jesenick�ho rod�ka Radka Tichavsk�ho; novou fas�du dostala kulturn� pam�tka - �Katovna�. Rok 2001 lze charakterizovat jako v�trn� rok s pr�m�rnou teplotou +9oC. Jaro bylo velmi such�, v �ervenci pak byla vedra s p��valov�mi de�ti a nov� obava z povodn�. Na rozd�l od mimo��dn� tepl�ho ��jna postihla Jesenicko koncem prosince sn�hov� kalamita s vich�ic�. N�kter� obce byly zcela od��znuty a bylo znemo�n�no dopravn� spojen�. a proto byla celou noc otev�ena �ek�rna na autobusov�m n�dra��. Tato nev�edn� kalamita se odehr�la ve dnech 21. � 27. 12. 2001.
V roce 2002 bylo evidov�no v Jesen�ku 12 517 obyvatel, co� je oproti minul�m l�t�m m�rn� pokles. Zv��ila se nezam�stnanost a na 27 voln�ch m�st bylo 854 uchaze��. B�hem roku byly podeps�ny dv� smlouvy s partnersk�mi m�sty v Polsku - Glucholazy a na Slovensku - Bojnice. V l�t� byly povodn� v �ech�ch a postihly i Prahu 1, s kterou m� Jesen�k t� uzav�enou partnerskou smlouvu. Byly proto uspo��d�ny benefi�n� koncerty a dal�� akce na pomoc Praze. V l�zn�ch bylo uskute�n�no vyhl�en� ankety Kr�l �esk� cyklistiky za rok 2002 za p��tomnosti legend �esk�ho a b�val�ho �eskoslovensk�ho sportu. Kr�lovnou se stala mistryn� sv�ta Lada Kozl�kov�. V Priessnitzov�ch l��ebn�ch l�zn�ch byla zavedena unik�tn� metoda fototerapie SAD pro klientelu s indikac� du�evn�ch nemoc�. Tradi�n� se konal festival dechov�ch hudeb a z bohat� kulturn� nab�dky vyjmenujme aspo� Varhann� festival. Do provozu byla uvedena druh� budova Z�kladn� um�leck� �koly Jesen�k na B�ezinov� ulici.Byla dokon�ena rekonstrukce Z�kladn� �koly Pr�chodn� a Mate�sk� �koly Dittersdorfova. 
1.7. vznikl ��ad pro zastupov�n� st�tu ve v�cech majetkov�ch, kter� za�al fungovat, aby p�evzal n�kter� povinnosti Okresn�ho ��adu Jesen�k, ru��c�ho se ke dni 31. 12. 2002. Koncem z��� se uskute�nily II. svatov�clavsk� dny s besedami a p�edn�kami, kter�ch se ��astnily osobnosti jako astronom RNDr. Ji�� Grygar, prel�t Msgr. Anton�n Otte, nositel ��du TGM a dal��.V komun�ln�ch volb�ch 1. � 2. 11. byl op�t zvolen starostou m�sta Ing. Ji�� Kr�tk�. Koncem roku p�e�la po transformaci st�tn� spr�vy pod M�sto Jesen�k i b�val� okresn� knihovna - Knihovna Vincence Priessnitze, nyn� okle�t�na o obecn� knihovny, kter� se na z�klad� vydan�ho z�kona osamostatnily. Vlastiv�dn� muzeum Jesenicka p�e�lo pod nov�ho z�izovatele � Olomouck� kraj. Jeho ji� nedosta�uj�c� prostory byly roz���eny do budovy archivu. St�tn� okresn� archiv v Jesen�ku p�e�el k 1. 8. pod Zemsk� archiv v Opav�. 

Rok 2002 byl rokem tepl�m s mal�m mno�stv�m sr�ek, hlavn� na ja�e. Ji� za��tkem ��jna byl mr�z a kopce zasn�eny. Koncem ��jna postihla Jesen�k v�trn� smr��.

Rok 2003 byl poznamen�n transformac� st�tn� spr�vy, kdy M�stsk� ��ad Jesen�k p�evzal funkce st�tn� spr�vy i se zam�stnanci b�val�ho Okresn�ho ��adu Jesen�k. Okruh v�konu st�tn� spr�vy z�stal pro ob�any nezm�n�n, okres Jesen�k nebyl �len�n na men�� spr�vn� celky vzhledem k mal� lidnatosti okresu. M�stsk� ��ad se rozrostl na 158 zam�stnanc� a s�dl� ve t�ech budov�ch ve m�st�.V Jesen�ku byla z��zena i deta�ovan� pracovi�t� Olomouck�ho kraje. B�hem roku se poda�ilo ve spolupr�ci s polskou stranou vypravit 4 zvl�tn� vlaky Jesen�k � Nysa a Nysa Jesen�k, Ramzov�, o kter� byl velk� z�jem, ale op�t se neda�ilo s ��ady v�c lehce zvl�dnout a p�etrv�valy komplikace. Byly provedeny parkov� �pravy u Vodn� tvrze, rekonstrukce sklen�k� v are�lu b�val�ho kl�tera Vor�ilek a rehabilitace p��m�stsk�ho rekrea�n�ho lesa v lokalit� pod K��ov�m Vrchem. I v l�zn�ch byly provedeny rozs�hl� sadov� �pravy, vybudov�no nov� parkovi�t�, opraveny pozemn� s�t� a otev�eno v�ce��elov� h�i�t� za objektem Karolina. Po rekonstrukci bylo op�t otev�eno m�stsk� koupali�t�, obohaceno velkou skluzavkou. P�i Rally Rejv�z se konal mezin�rodn� semin�� Rescue 2004 v l�zn�ch a p�edn�ky byly v�nov�ny terorismu a boji s n�m. 26. z��� byl Jesen�k poct�n sch�zkou dvou prezident� �esk� a Polsk� republiky � V�clava Klause a Aleksandra Kwasniewsk�ho. Po jedn�n� v l�zn�ch p�ijali prezidenti pozv�n� starosty m�sta, nav�t�vili radnici a setkali se s ob�any. Za kr�sn�ho podzimn�ho odpoledne sledovali i vystoupen� m�stn�ch ma�oretek. V z��� se uskute�nilo III. svatov�clavsk� setk�n� a konal se semin�� na t�ma Osobnosti pr�mysln�k� a v�dc� a jejich pod�l na rozvoji regionu. Byly vyd�ny dv� publikace: Legion��i okresu Jesen�k (K. Growka), Pe�eti a znaky obc� na Jesenicku (K. M�ller). Tom� Knopp vydal knihu D�ti neklidn� Evropy a m�sto Jesen�k, odbor �ivotn�ho prost�ed�, vydalo publikaci Pam�tn� stromy v okrese Jesen�k. 4. 10. bylo oslavou p�ipomenuto 115. v�ro�� zah�jen� �innosti trati Hanu�ovice � Jesen�k � Mikulovice � Glucholazy. V tomto roce se t� konala Mezin�rodn� Schubertova sout� pro klav�rn� dua. Rok 2003 m��eme charakterizovat jako rok s velmi tepl�m l�tem, kdy vystoupila teplota v m�s�ci srpnu a� na pr�m�r +20oC. Zima byla chladn�j�� ne� jin� l�ta, v lednu a �noru se pr�m�rn� teplota dr�ela pod nulou. Pr�m�rn� celoro�n� teplota byla +9oC. Z��� bylo velmi tepl�, ale ji� 6. 10. se na hor�ch objevil prvn� sn�h.

Rok 2004 nebyl rokem nikterak mimo��dn�m. Po�et obyvatel m�sta m�rn� klesl na stav 12 494. V Jesen�ku se konaly velk� oslavy u p��le�itosti vstupu �R do EU. V dubnu byla otev�ena Internetov� kav�rna pro d�chodce v Domov� d�chodc� � penzionu.1. 5. byly na n�m�st�, krom� bohat�ho kulturn�ho programu i st�nky partnersk�ch m�st s propaga�n�mi materi�ly a ochutn�vkou n�rodn�ch specialit. V l�t� se konalo I. socha�sk� sympozium, kter� navazovalo na d�vnou tradici kamenictv� Jesenicka. ��astn�ky byli studenti z �esk� republiky, Slovenska a Polska. M�stn� �erm��sk� spolek ve spolupr�ci s MKZ uspo��dal akci Zrcadlo �asu, kde nab�dl div�k�m st�edov�k� bojov� um�n�, uk�zky tortury a dal�� atrakce. Konalo se ji� IV. svatov�clavsk� setk�n�, tentokr�t na t�ma Slezsko a Jesenicko v liter�rn�m zobrazen�. Za p��tomnosti delegace ze �v�carska bylo p�ipomenuto 10. v�ro�� zalo�en� M�stsk�ho informa�n�ho centra. V Priessnitzov�ch l��ebn�ch l�zn�ch a. s. byla dokon�ena p�estavba l�ze�sk�ho domu Wolker, kter� slou�� p�edev��m d�tem. Ve m�st� byla vybudov�na prvn� okru�n� k�i�ovatka. Moravolen Jesen�k a. s. na Tov�rn� ulici vstoupil do likvidace a ��ad pr�ce evidoval 4 242 nezam�stnan�ch osob. B�hem roku byla n�kolikr�t uskute�n�na p�eprava osob zvl�tn�mi vlaky mezi polskou Nysou a Jesen�kem za ��elem vz�jemn�ho pozn�v�n�. Jesenick� spisovatel Tom� Knopp vydal knihu P�edkl�d�m na v�dom�, zachycuj�c� ud�losti na Jesenicku v letech 1945 � 1948. Rok 2004 se vyzna�oval velmi prom�nliv�m po�as�m s extr�mn�mi teplotn�mi v�kyvy. V �ervenci padala ledov� t�횝 a o V�noc�ch bylo jarn� po�as�. Bylo zaznamen�no hodn� vich�ic a siln�ch v�tr�, pr�m�rn� teplota byla +9oC.

Rok 2005 se vyzna�oval p�edev��m extr�mn�m po�as�m. Pr�m�rn� ro�n� teplota byla +8 �C, byly zaznamen�ny sn�hov� kalamity, velk� sucho v obdob� jara a podzimu, �etnost vichr� a v�kyvy teplot v l�t�, od 0 �C do +32 �C. Bylo mnoho v�trn�ch dn� a bou�ek. V Jesen�ku se konala spousta kulturn� spole�ensk�ch akc�, jen nam�tkou vyjmenujme Mezin�rodn� Schubertovu sout� pro klav�rn� dua, Hry bez hranic pro dru�stva partnersk�ch m�st u p��le�itosti zah�jen� turisticko l�ze�sk� sez�ny, Zrcadlo �asu za ��asti historick�ch soubor�, Svatov�clavsk� setk�n�, kter� m�lo nosn� t�ma Historie muzejnictv� na Jesenicku. Vlastiv�dn� muzeum Jesenicka oslavilo v r. 2005 st� v�ro�� od otev�en� prvn� expozice m�stsk�ho muzea v Jesen�ku, ke kter�mu p�ipravilo n�kolik akc� a novou expozici Fauna a fl�ra Jesenicka. M�stsk� kulturn� za��zen� uspo��dala Dny �esko-slovensk� vz�jemnosti s bohat�m programem a Hnut� Brontosaurus slavnostn� otev�elo v ��jnu v l�zn�ch Stezku Vincenze Priessnitze. Op�t byly vypraveny zvl�tn� vlaky do polsk� Nysy a z Polska do Jesen�ku a na Ramzovou. Hotelovou �kolu V. Priessnitze za�ali nav�t�vovat dva pol�t� studenti. Do sportovn�ch st�edisek z��dila firma Conex Morava, a.s. dopravu �skibusy a cyklobusy�. �elezni�n� stanice Jesen�k byla za�len�na do Integrovan�ho dopravn�ho syst�mu Olomouck�ho kraje IDSOK (platnost zakoupen�ch j�zdenek v kombinaci vlak-bus na stanoven�ch tras�ch). Bylo vybudov�no nov� d�tsk� h�i�t� ve Smetanov�ch sadech, provedena revitalizace s�dli�t� Tyr�ova a byla zapo�ata nejv�t�� stavebn� akce v historii Jesenicka, rekonstrukce vodovodn� a odpadn� s�t� v kone�n� ��stce 500 mil. K�. Bylo zah�jeno budov�n� Multifunk�n�ho centra u Hotelu Slovan, kter� bude slou�it k podpo�e cestovn�ho ruchu.

Z m�stsk�ch kronik zpracovala: Jarmila Josef�kov�
D�kujeme za Va�e hlasy
D�kujeme za Va�e hlasy.
Sout��me o Zlat� erb - nejlep�� domovskou str�nku m�sta a obce

� 2002 V�echna pr�va vyhrazena